Estel fire métima

S pravdou a láskou nad všelikou cháskou zvítězit snadné není.

Druhý pohled

Prolog

NeFF, fantasy.

Srdce jí bilo jako splašené. Pomalu otočila velkým zlatým klíčem. Ozvalo se lupnutí. Lup. Strčila do dveří a ty se tiše otevřely a nechaly její oči napospas temnotě. Zamžourala a začala si pomalu zvykat na tu čerň. Vstoupila.

„Druju?“ nesměle zavolala. Odpověděl jí pouze nějaký šramot. Postoupila dál od prahu, který byl hranicí mezi světlem a tmou. A to doslova a do písmene. Přeberte si to jak chcete.

„Nazdar mami!“ ozval se po chvíli nějaký hlas před ní. Polekaně odskočila. „Nemusíš se mě přece bát,“ ozval se s náznakem sarkasmu ten ošklivý hlas.

„To jsi ty, Druju?“

„Ne.“

„A kdo tedy jsi?“ Žena začala pomalu couvat.

„Já jsem Steikles.“

„Steikles? Tebe neznám.“

„Že ne? Ty vážně neznáš žádného Steikla?“

„Ne.“ Každý, i kdyby nechtěl, musel ucítit Steiklův úšklebek.

„Ach mami…, věděl jsem sice, že je to s tebou špatné, ale tohle jsem opravdu nečekal.“

„Kdo sakra jsi?!“ vykřikla žena, která měla co dělat, aby se udržela na nohou.

„Proboha matko! Nikdy jsem ti tak nechtěl říct, ale ty jsi mi k tomu dala důvod. Kdo jsem, to víš už asi dvě minuty. Ale protože jsem zjistil, že máš velmi velmi špatnou krátkodobou paměť a asi i velmi velmi nízkou inteligenci, řeknu ti to ještě jednou. Já-jsem-Steikles.“ Žena se rozplakala a po chvíli se zhroutila.

„Steikle, ty seš debil…“

Žádné komentáře
 
Jsouť věci na nebi a na zemi, o kterýchž moudrost naše nemá zdání.