Estel fire métima

S pravdou a láskou nad všelikou cháskou zvítězit snadné není.

Súlë Eldar

Kapitola 23.

Komentáře POVINNÉ!

,,Tak co se stalo?" vyptával se Harry hned poté, co se posadil na křeslo v kabinetu OPČM.

,,Včera opravdu brzy ráno nás Brumbál svolal na mimořádnou poradu," začal Moari. Harry tiše seděl a poslouchal.

,,Na té poradě řekl, že je mezi členy zvěd, který donáší Voldemortovi a maří naše akce."

,,Zvěd?" zakroutil Harry nevěřícně hlavou. Moari jen chmurně přikývl.

,,Brumbál se obořil na Severuse a vyloučil ho z řádu."

,,Cože?"

,,Opravdu. Nevím, kde to Brumbál vytáhl a nevím, co si o tom mám myslet."

,,Ať je zvěd kdokoliv, Snape to není!" prohlásil s neochvějnou jistotou Harry. Profesor se na něj udiveně podíval.

,,Proč myslíš?"

,,Já nemyslím, já to vím. Zrada je věc, která tě poznamená a o to víc, když na tvé zradě závisí životy. Kdyby to byl Snape, poznal bych to."

,,Jak bys to chtěl poznat?"

,,Na tvojí duši to nechá jizvu a aura je odraz duše. A ty já vidím."

Moari váhavě přikývl. Harrymu věřil.

,,A co sny?"

,,Zdál se mi. Asi už jsem přišel na to, co jsou," začal. ,,Myslím, že jsem na někoho napojený. Včera se mi zdály sny někoho, kdo stejně jako já, vidí aury."

,,Voldemort?" hádal Moari.

,,Jizva mě nebolela, ale vyloučit to také nemohu."

Chvíli seděli v tichu, dokud se Moari nerozhodl navázat veselejší téma hovoru.

,,Máš už partnerku na ples?"

,,Ne," odpověděl poněkud mrzutě Harry.

,,Ale nebuď smutný. Víš kolik děvčat tady po tobě letí?"

,,O to nejde, mně se na ten ples nechce."

,,Aha, ale bude to fajn, uvidíš, zahraje tam moje skupina, ve které jsem zpíval, možná si s nimi i něco dám," Moarimu se rozzářily oči.

,,Budeš tady na prázdniny?" změnil opatrně téma hovoru. Moari zavrtěl hlavou.

,,Pojedu k moři."

Harry přikývl a s překvapením si uvědomil, že ho to trochu zamrzelo.

...............................................................................

Severus Snape seděl tiše u psacího stolu své soukromé pracovny a hleděl na sklenici whisky.Váhavě jí uchopil do ruky, ale místo aby se napil, s ní jen vztekle mrštil o zeď.

.................................................................................

Harry kráčel chodbou hradu na školní trest ke Snapovi. Ples byl za dveřmi a on si stále lámal hlavu s dárky. Moari odlétal hned po vánočním plese, taže tomu měl v plánu dárek dát dřív. Ismat a Draco odjížděli domů.

Zahlédl kousek od něj posatvu, která neomylně směřovala přímo k němu. Podle aury ji ještě neznal. Lehce přešel zpět na černobílý zrak a poznal Cho.

,,Ahoj," pozdravil bez výrazu a kráčel dál. Měl nepříjemné tušení, co chce dívka udělat.

,,Počkej Harry, prosím" zamumlala, chytila ho za předloktí a plaše se usmála. Na něj to nijak nezapůsobilo.

,,Ano Cho, co potřebuješ?"

,,Chtěla sem ti navrhnout, jestli bys se mnou nešel na ples. Moc mě to mrzí, že jsem s tebou předloni nemohla jít," řekla a svůdně zamrkala. Na Harryho to nemělo absolutně žádný účinek. Její aura byla prachobyčejná se slepičími rysy drbny. Žádné vnitřní kouzlo, nic. Mnohem radši půjde na ples sám.

,,Promiň Cho, to nejde," odpověděl a otočil se. Ona ho však zastavila dalším stiskem na ruce. Trpělivě se otočil zpět.

,,Ty už někoho máš?"

,,Ne, nemám."

,,A proč nejdeš se mnou?"

,,Nechci jít s tebou," odpověděl po pravdě.

,,Ty jeden..." zalapala po dechu. Asi nebyla na takové jednání na rovinu zvyklá.

,,Promiň Cho, já už půjdu, ano?"

Dívka ho pustila a celou dobu ho provázela nenávistným pohledem.

........

Klidně zaťukal na dveře sklepení.Tohle měl být jeho první, ale před Vánoci také poslední trest. Nevěděl v jakém bude Snape rozpoložení, ale v každém případě počítal, že moc valné to nebude. Nikdo se neozýval a tak zaklepal znova, trochu důrazněji.

,,Dále," ozvalo se a Harry vstoupil.

Kabinet lektvarů, kterému se výstižně přezdívalo katakomby, tonul v šeru. To ale pro Harrho nebyl problém, on viděl stejně jak vedne tak v noci. Pokud to ovšem nebyla magická noc. Otočil se na Snapea. Seděl za stolem a hleděl na něj. Z jeho aury už vyprchala ta nesnesitelná nenávist a vystřídal ji spíše tupý vztek a spousta mlhy plné zoufalství.

Ano, musel se přiznat, trochu ho to i překvapilo.

,,Výborně že jste tady," pokýval hlavou Snape, s tváří kamenou a hlasem stejně neurčitým.

,,Budete krájet přísady. Pojďte za mnou," řekl a vydal se do vedlejší místnosti, Harry ho následoval.

Snape před něj položil sklenici brouků.

,,Potřebujeme z nich pouze krovky. Zbytek můžete vyhodit," řekl Snape a kývl na odpadkový koš. Harry sledoval sklenici. Ti broučci stále žili. Zblednul.

,,Ale copak pane Pottere, snad nemáte strach z hmyzu," poznámka byla bez úšklebku. Jen svým způsobem hrozivá.

,,Jsou ještě živí," zamumlal Harry.

,,Co tím chcete říct?" zeptal se překvapeně Snape.

,,Nemohl jste je aspoň zabít? Takhle se trápí. A to jim mám zaživa trhat krovky? Copak nevíte, že tenhle magický druh Kovaříků shazuje krovky jednou za měsíc a mění je za jiné, proto ty magické účinky?"

,,Těch brouků je plný les!" řekl napůl otráveně, napůl rozzlobeně Snape.

 ,,To není důvod je vraždit! Taky mají vůli žít!"

,,Jsou to primitivní živočichové!"

,,To neznamená, že byste je měl zabíjet, když to není vůbec nutné a že nemají právo na život!"

,,Ti brouci krovky neshazují!"

,,Nechte si tu jednoho pár dní a uvidíte," řekl a založil si ruce na prsou. Snape přivřel oči.

,,Dobře, uvidíme. Ale za hádání s profesorem vám odebírám 20 bodů!"

.....

Trest probíhal poklidně. Ale nakonec se Harry rozhodl.

,,Vím, že jste řád nezradil, pane profesore," promluvil zamyšleně, jako by spíš sám pro sebe. Snape se na něj otočil.

,,Jak to můžete vědět?" ptal se. Zvláštní, ani se neptal, odkud to ví. Harry i přes dlouholetou nenávist, kterou k němu jeho kantor cítil, zpozoroval, že mu důvěřuje. Jen málo lidí na světě má takovou auru jako on. Pokud by někdy existovala strana rovnováhy...

Severus Snape by ji vedl. Nebyl ani dobrý, ani zlý. Je jasné, že se nemohl rozhodnout na jako stranu půjde. A nechtěl zůstat nečině stát.

,,Nešplhejte Pottere, trest vám to nezkrátí," řekl lhostejně a otočil se.

,,Nešplhám," řekl opět jen tak do vzduchu a na rtech se mu mihl náznak úsměvu.

........

Už bylo celkem pozdě, když odcházel z trestu, ale přesto narazil na učitele Zaira.

,,Dobrý večer profesore," pozdravil.

,,Pane Pottere hledám vás, chtěl sem vám něco říct," řekl Zair. Harrymu to připomnělo setkání s Cho.

,,Na plese nám vypadlo jedno číslo a tak jsem se vás chtěl zeptat, jestli byste nemohl se slečnou Surem předvést šermířský souboj."

,,Ismat souhlasila?"

,,Ano, souhlasila, je to jen na vás.

,,Proč ne," pokrčil rameny. Svitla v něm naděje, že se tak plesu vyhne.

,,Můžete si to jít zítra před plesem vyzkoušet, bylo by fajn kdybyste skončili remízou."

Harry přikývl, Zairovi bylo očividně jedno, jak to provedou.

,,Dobrou noc, pane Pottere."

,,Dobrou profesore."

............

Harry vstal brzy ráno. Dnes byla noc klidná, bez nočních můr nebo vidin. Vyklouzl z postele, oblékl se a vzal sklenici, kterou mu dal Dooby. Protože Moari odjížděl dřív a ten dárek byl vskutku nepříliš trvanlivý, rozhodl se, že mu ho dá ještě před plesem.

Stáhl si vlasy a vyrazil. Za chvíli došel k jezeru. Měsíc jasně svítil a z nebe se snášely vločky. Byl to krásný pohled. Jen tam tak chvíli stál, dokud nezafoukal vítr a jemu mráz nevlezl až pod kůži. Pevněji si přitáhl plášť a vyrazil k jezeru.

bylo zamrzlé už celkem slušně, ale u krajů to nebylo až tak hrozné. Klekl si na kraj jezera, položil ruce na led a zavřel oči. Přivolal si ku pomoci rudá vlákna ohnivé magie a ty začaly nad ledem vířit a vpíjet se do něj. Za chvíli místo ledu zůstal kruh vody, připomínající studánku v zasněžené krajině. Harry si povzdechl, teď mělo přijít to nehorší. Přichytil se rukama a ponořil hlavu do ledové vody. Ta ho naprosto ochromila a třas mu proběhl celým tělem. Vzpamatoval se a začal  do vody broukat. Stačilo pár tichých tónů, ani neotevřel pusu.

Prudce se vynořil a vítr mu ofoukl obličej. Rychle si ho utřel do pláště a sledoval kousek rozmrzlého jezera. Jeho pokus se podařil. na hladinu se začaly vynořovat drobné rybky. Nevěděl jakou vybrat, barvy viděl špatně. Nakonec se rozhodl pro asi 10 cm velkou pruhovanou rybku s vyboulenýma očima. Nevadila jí teplá voda. Opatrně ji vyndal a dal do sklenice s vodou. Usmál se na rybku. Moari bude mít určitě velkou radost.

Rybka by v jezeru dlouho nepřežila, měla neobvykle krátkou zadní ploutev.

.....

Když vysvitlo slunce, vydal se Harry s velkou sklennicí za Moarim. Dnes měl být ples a nebyla škola, proto si všichni raději přispali, takže chhodby byly liduprázdné.

Zaklepal na dveře. Než mu někdo otevřel, trvalo to opravdu dlouho. Sklenice už mu vyklouzávala z rukou.

Ve dveřích se objevil rozespalý Moari. Děcky si protřel oči a zamrkal na Harryho.

,,No ty se mi snad zdáš," zívl a poodstopil ze dveří, aby mohl Harry vejít.

,,Co potřebuješ?"

,,Přinesl sem ti dárek k Vánocům," pravil Harry a položil na stůl sklenici.

,,Nechal jí u mě ježíšek a řekl, že ti jí mám donést."

,,Nemohl Ježíšek počkat ještě aspoň hodinu?"

,,Ne, nemohl, dárek totiž už začínal ztrácet barvu," pokýval Harry hlavou. Moari se nahnul nad sklenici.

,,Hlavně s ní netřepej," podotknul ještě Harry, než jeho profesor strhl balící papír.

,,Jéééé rybičkááá," vykřikl Moari a radostně sprásknul ruce. Harry se usmál.

,,Páni ta je krásná! Hned ji dám do akvárka," řekl, vzal síťku a opatrně rybky vylovil. Za chvíli už nejistě plavala v akvárku.

Chvíli před ním klečeli a sledovali, jak na ní budou ostatní obyvatelé reagovat. Pak se Moari otočil k Harrymu.

,,Moc ti děkuju,je krásná, kde si jí sehnal?"

,,To je tajemství," pousmál se Harry.

Poslední komentáře
22.01.2007 13:18:25: jeto nádhernýý plosím plosím smutně koukám kdy bude dalsí kapcá
21.01.2007 23:34:55: A kdy bude tady tamto! Ty víš co! Rychle sem s tím! Jinak budu zlá!!! Presto!!!
20.01.2007 11:45:13: ssssssssssssssuper:-) je to fakt dobrý:-) jen tak dál
14.01.2007 21:49:47: Vážně skvělí, tou rybičkou si mě dostalasmiley${1}
 
Jsouť věci na nebi a na zemi, o kterýchž moudrost naše nemá zdání.