Estel fire métima

S pravdou a láskou nad všelikou cháskou zvítězit snadné není.

Súlë Eldar

Kapitola36

Obrana proti černé magii. Harry seděl sám v lavici, jako vždy a snažil se nevšímat si střídavých návalů zimy a horka. Dnes byl pátek a OPČM byla poslední hodinou dne. Musí to vydržet. Zbývalo jen pár minut.
 
Zavřel oči a uvolnil se. Nevšiml si zvonění a do přítomnosti ho vrátila teprve Moariho ruka, když mu ji položil na rameno.
 
,,Děje se něco,“ nebyla to otázka, ale konstatování. Harry přikývl. Tahle bezeslovná komunikace mezi nimi už probíhala pár dní. Oba vyrazili ke vchodu a Moari přitom pomocí mentálního spojení přivolával Draca s Ismat.
 
Za chvíli všichni tři kráčeli k Prasinkám. Ismat měla přes rameno přehozený tlumok, meč na krku. Přišla na to jako ho zmenšit a nosit jako ozdobu. Bylo to mnohem praktičtější.
 
 
 
Přenesli se na místo. Harrymu v mžiku přeběhl mráz po zádech. Opatrně se rozhlédl. Byli opět v lese a ačkoliv bylo sotva odpoledne, už se stmívalo. Kolem kotníků se jim omotávala černá mlha a bránila jim v chůzi. Jakoby jim někdo přes oči dal černou síťku a zabraňoval očím vidět ostře.
 
Vzduch byl těžký a dýchat ho dalo mnohem víc práce.
 
Ismat z tlumoku vyndala pláště a každému podala ten jeho. S námahou se do nich nasoukali. Nikdo nemluvil.Tíživá atmosféra na ně nalehla plnou silou.
 
Když Harry zpozoroval, že už jsou všichni oblečeni, vydal se směrem, kde věděl, že je portál. Každým krokem blíž mlha houstla, ale snad se jim od té doby, co si vzali kouzelné pláště vyhýbala. I vzduch se trochu pročistil a všechno se zdálo jasnější.
 
Dál kráčeli beze slova. Harry vepředu a kousek za ním i ostatní. Po chvíli jakoby ztratil spojení s portálem. Nezastavil se, ale už šel naslepo. Tohle nebylo dobré. Znamenalo to, že přišli moc pozdě na to, aby portál zavřeli bez větších problémů. Zavřel oči a vybičoval své smysly na maximum. Povedlo se mu zachytit zbytky slabé stopy, dosud neutlumené černou mlhou a rozběhl se po ní. Nesmí jí ztratit.
 
Čím blíž byli k portálu, mlha kolem nich houstla, ale kouzelná síla plášťů jí udržovala dost daleko. Trochu zpomalil, aby mu jeho společníci stačili.
 
Prudce se zastavil, když spatřil to, za čím tak dlouho a usilovně běžel. Srdce se mu sevřelo čirou hrůzou a v hlavě se mu promítly desítky vzpomínek. Před ním zela červí díra mezi dvěma protilehlými světy. Byla obrovská. Ze všech jejích okrajů unikala temná mlha a šířila se všude kolem. Každou chvíli ze středů vylétlo pár podivných černých ptáků, kteří vždy zakřičeli a s hlasitým šustotem šedo-černých per se vznesli k nebi.
 
Za ním strnuli i jeho společníci. Nakažený vítr jim nadzvedával pláště. Ismat se vzpamatovala jako první. Přešla před Harryho s mečem ve střehu a s nebojácným pohledem hleděla do portálu. Harry cítil, že se bojí, ale to bylo jen dobře. Takový strach dokáže vybičovat líp, než cokoliv jiného. Ale nesmí být příliš velký.
 
Malfoy se nenechal zahanbit a brzy si stoupnul před Harryho a jen kousek za Ismat. Za chvíli měl Moariho ruku na svém rameni a začalo přesouvání síly. Moari jí měl tentokrát víc než dost.
 
Nečerpej ze mně, síla bude třeba jinde, než v Drakových rukách. Poslal Moarimu telepaticky zprávu. Ten se ani nepohnul, ale Harry věděl, že slyšel. Stoupnul si vedle Ismat, ruce složil podél těla. Snažil se ignorovat stále větší tmavé tvory, kteří vycházeli z toho prokletého portálu a soustředil se jen na koncentraci sil. Bude jich potřebovat mnoho. Nějak tušil, že tohle nedopadne vůbec dobře. To tušení ho rozechvívalo po celém těle a nutilo k ještě větší síle.
 
A pak se to stalo. Z portálu se vyvalil obrovský oblak, který nejvíce připomínal kouř a z něj vystřelilo několik siluet. Když Harry zaostřil, zjistil, že většina je ženských. Jejich těla byla mrtvolně bledé a lebky holé, stejně jako celý zbytek těla. Rty měly jen lehce narůžovělé stejně jako oči a štíhlá těla vyzdobená dlouhými černými ornamenty. Brzy roztáhly bledá, netopýří křídla, která však byla pokreslena, jako křídla motýlů. V černém podání to však vypadalo děsivě.
 
Harry postřehl i několik démonů, mužů. Vypadali podobně až na to, že jejich oči měly spíše krvavý nádech a na hrudích a bedrech měli temné brnění, které se i v tom matném a nejasném světle lehce třpytilo, a z čel jim vyrážel pár dlouhých, rovných rohů, které byly hustě pomalovány runami a na špičce se skvěly kapičky krve.
 
Slyšel Ismat jak vedle něj zalapala po dechu, ale necouvla. On rozvážně zvedl ruce před obličej, spojil je dlaněmi k sobě a s rozmáchlým gestem je opět uvolnil. Přitom nad něj i jeho společníky rozvinul jeden ze svých nejsilnějších štítů. Doufal, že alespoň něco vydrží. Ignoroval slabost, která se mu šířila po těle a naklonil ruce dlaněmi k zemi. Za chvíli měl dlaně plné energie, jak jeho, tak získané ze země a mrštil jimi po právě útočících démonech. Zatím se žádní noví neobjevovali, ale Harry věděl, že je to jen otázka času.
 
 
Démon se letící ráně hbitě vyhnul a z hrdla se mu vydral podivný skřek. Rudé oči se jakoby zableskly, když se rozhlížely kolem. Promluvil podivným jazykem, kterému však Harry rozuměl. A to co slyšel nebylo moc dobré.
,,Ismat, chraň Draca,“ vykřikl Harry nahlas a připravil si další ránu. Nechal z magie kolem sebe splétat šípy. Vražedné. A pak je lehkými pohyby ruky vysílal proti démonům. Povedlo se mu zasáhnout dvakrát jednu démonku, která se prohla a jako šipka spadla zpět do portálu. Dvě z dalších žen se ji pokusilo zachytit, když však zjistily, že se jim to nepodaří, rychle toho nechaly a začaly plnit příkaz démona.
Jejich útoky byly rychlé, zákeřné a ostré. Ismat se držela skvěle. Oháněla se mečem jak nejlépe dovedla a Draco s pevně sevřenýma očima a nakrčeným čelem stále více a více zmenšoval rozměry portálu. Moari na tom byl podobně, z čela mu stékaly čůrky potu a ruka na Dracově rameni byla křečovitě sevřená. Harry se však více nezdržoval a štít kolem všech ještě posílil. Přesto ho démoni občas dokázali protrhnout, ale obvykle jim to vzalo tolik sil, že je Ismat dokázala dorazit.
 
Boj byl moc dlouhý. Po asi půl hodině Harry klečel na zemi, hlavu skloněnou a rukama pevně držel trávu, která byla pokryta černým prachem. Udržet štít ho stálo všechny síly a tak se soustředil jenom na to. Až do té chvíle, kdy uslyšel výkřik. Žalostný a kvílivý křik démonů. Otevřel oči a pohlédl dopředu. Portál byl zavřený. Zůstala po něm jen mrtvá tráva. Moari se malátně držel na nohou stejně jako Draco. Ismat stála ve střehu s mečem pevně v rukou. Jisté však bylo, že i ona je vyčerpaná. A pak povolil i jeho štít. Na malinkou chviličku a jen na jednom místě. Ale stačilo to, aby několik z démonů vlétlo dovnitř. A za nimi další. Ismatiny pokusy bránit Draca byly najednou chabé a pomalé. Moari upadl na zem poté, co se do něj jeden z démonů pokusil naletět a on uhnul. Harry se postavil na vratké nohy a z posledních sil démony od Moariho odehnal. Otočil se, aby zelené záblesky energie zamířil i na Dracovo ohrožovatele. Místo Draca tam ale byla jen zoufale se bránící Ismat. V očích měla tak obrovský děs, že Harryho zamrazilo. Něco se stalo. Ismat se úpěnlivě zahleděla nahoru, kde jeden z démonů držel v náruči Dracovo bezvládné tělo. Ve vzduchu se ovšem nezdržel dlouho, vydal ze sebe hluboké zamručení, zamával křídly a odletěl směrem na východ. Všichni ostatní netvoři ho následovali. Harry se pokoušel ještě jednou vystřelit, ale netrefil. Mohutná blánovitá křídla je nesla příliš rychle.
Ztratili zavírače portálů, snad nejdůležitějšího člena...
A hlavně ztratili Draca.
Ismat klečela na zemi, meč vedle ní a z očí se jí pomalu kutálely slzy zoufalství.
"Co budeme dělat?” zeptala se. Harry neodpověděl a přešel k Moarimu. Měl spousty povrchových zranění a byl hodně vyčerpán, ale jinak snad v pořádku. Až pak se podíval na Ismat.
"Čekat, až budeme vědět víc.” Snažil se, aby jeho hlas zněl klidně. Ale to Ismat ještě víc rozčílilo.
"Oni ho unesli, chápeš to?!” vykřikla a v hlase se jí zračila hysterie. Harry se na ní ostře podíval.
"Na tohle teď nemáme čas. Musíme se někam ukrýt, dostat z toho Moariho a odpočinout si. Udělám všechno proto, abysme zjistili, kde Draco je a pak ho odtamtud dostali. Teď ale nemůžeme dělat nic.”
Ismat se stále tvářila nepříčetně, ale Harryho pohled jí umlčel.
"Pojď mi pomoct, přemístíme se.”
"Kam?”
"To ještě vymyslím.”
 
Poslední komentáře
01.04.2014 14:33:32: www.kosmetika-sleva.cz Máte rádi slevu na kosmetiku? Zaregistrujeme nováčky z celé ČR.Sleva po regis...
 
Jsouť věci na nebi a na zemi, o kterýchž moudrost naše nemá zdání.